Match fixing: Jak nelegální sázení ohrožuje integritu sportu

Dnes se ponoříme do stinného zákoutí sportovního světa, fenoménu, který ohrožuje samotnou podstatu férového zápolení a důvěru fanoušků – match fixingu. S rostoucím objemem sázek a globální propojeností se tento problém stává stále palčivějším. Jak funguje, kdo za ním stojí a jak se proti němu bránit?

Co je match fixing?

Pro začátek si ujasněme pojmy. Sportovní korupce může zahrnovat širokou škálu nekalých praktik, od podplácení funkcionářů po ovlivňování rozhodnutí mimo hřiště. Match fixing se ale soustředí na ovlivňování zápasů samotných. Jde o předem dohodnutou manipulaci průběhu nebo výsledku sportovní události, jejímž jediným cílem je finanční zisk ze sázek. Jak zaznělo již v minulosti v nechvalně proslulé kauze Ivana Horníka, ovlivnění výsledku utkání, kdy sportovci či rozhodčímu nabídne třetí osoba odměnu, je poměrně srozumitelné. Ale match fixing jde často mnohem dál a je mnohem sofistikovanější.

Hlavní hnací silou za match fixingem je vždy nelegální sázení. Zatímco u běžné sázkové korupce si třeba zisk rozdělí dva domluvené týmy, u match fixingu jsou v pozadí často globální sázkové gangy, které hrají o miliardy a využívají anonymitu asijského sázkového trhu.

Typy manipulace: Od výsledku po žluté karty

U match-fixingu už dávno nejde jen o to domluvit si konečný výsledek. Podvodníci mají mnohem chytřejší a méně nápadné metody, jak přijít k obrovským penězům. Jedné z nich se říká spot fixing. Proč riskovat s ovlivněním celého zápasu, když stačí zařídit jediný, zdánlivě nedůležitý detail? Přesně o tom daný jev je. Jde o sázky na méně podstatné události v zápase, jako je první žlutá karta pro konkrétního hráče, přesný počet rohů do poločasu nebo nebo případně dobu, kdy padne první gól. Pro sázkařské gangy je to bezpečnější a často mnohem výnosnější. Pro manipulátory je spot fixing atraktivní, protože je méně nápadný než náhlá a překvapivá prohra favorita.

V poslední době se podvodníci nejčastěji zaměřují na sázení na žluté karty. Příkladem je kauza brazilského záložníka Lucase Paquety z West Hamu. Ten čelil vyšetřování, protože si měl za účelem výdělku v několika zápasech schválně nechat dát právě žlutou kartu. A rozhodně to není ojedinělý případ. Podobné kauzy ze sázek na fotbal se teď řeší po celé Evropě, a to i v nižších soutěžích.

Kdo stojí za match fixingem?

Za match fixingem se často skrývají propracované struktury organizovaného zločinu. Tyto skupiny operují na bázi pyramidy a zahrnují několik úrovní aktérů:

• Organizátoři: Mozky celé operace, které stojí úplně na vrcholu. Často jde o zahraniční gangy, typicky z Balkánu, které mají své lidi po celé Evropě. Obrovské sázky pak uzavírají hlavně na asijských sázkových trzích a ročně si tak přijdou na miliardy.
• „Runners“ (Prostředníci): Jsou to spojky, které dělají špinavou práci. Většinou jde o někoho, kdo se ve fotbale dobře vyzná, například bývalého hráče, agenta nebo rozhodčího. Právě oni často přes sociální sítě kontaktují aktivní fotbalisty a přemlouvají je k podvodu za peníze. Přesně vědí, na co hráče nalákat a kde mají své slabiny.
• Hráči a rozhodčí: Plní úkoly přímo na hřišti. Často ani netuší, pro jak velkou a nebezpečnou síť pracují. Všechno začíná nenápadně, třeba „jednoduchým“ úkolem za „pár korun“. Jakmile ale jednou souhlasí, stanou se snadno vydíratelnými a postupně je prostředníci tlačí do větších podvodů. Nejčastěji se nechají zlákat kvůli vlastním problémům s gamblingem nebo pod nátlakem výhružek.
• Komplici: Lidé v pozadí, jejichž úkolem je zametat stopy. Zakládají desítky falešných sázkových účtů a online peněženek, často na ukradené identity, aby nikdo nedokázal vysledovat, odkud a kam tečou špinavé peníze.

Asi nejpropracovanější metodou je, když si sázkařský gang rovnou koupí celý fotbalový klub, nebo ho tajně finančně podporuje. Takoví „investoři“ ze zahraničí si často vyhlédnou menší klub z nižší soutěže, který se topí v dluzích. Spolu s penězi si pak do týmu přivedou i své vlastní, často zahraniční hráče. S takto poskládanou kabinou je pak pro ně snazší ovlivňovat výsledky podle potřeby.

Cílem jsou hlavně nižší soutěže a mládežnický fotbal

Manipulátoři nemají rádi pozornost. Proto se nejčastěji zaměřují na:

• Nižší soutěže: Proč zrovna tady? Protože je to pro podvodníky ideální prostředí. Nikdo třetí či nižší ligy moc nesledují, média to příliš nezajímá, hráči dostávají malé odměny a kluby mají často finanční problémy. Zlákat tady hráče, který navíc může sám dlužit peníze ze sázení, je pak pro manipulátory mnohem jednodušší.
• Mládežnické soutěže: Je to smutné, ale podvodníci působí i tady. Mladí hráči jsou snadný cíl – nemají zkušenosti, jsou zranitelní a snadno se nechají oslnit vidinou rychlých peněz. Manipulátoři si je navíc jednoduše najdou na sociálních sítích, kde si zjistí jejich slabiny a pak na ně udeří s lákavou nabídkou.
• Předkola českého poháru a přátelská utkání: Tyto zápasy bývají ještě více anonymní a „o nic v nich nejde“. Často nastupují „anonymní“ hráči na zkoušku, kteří mají za úkol manipulovat několik přípravných zápasů a poté klub opustí. Existují i případy, kdy manipulátoři organizují celé přípravné kempy, kam zvou týmy a dodávají své vlastní rozhodčí, kteří pomáhají s manipulací. Známým příkladem byl Wilson Raj Perumal, který ovlivnil desítky přátelských utkání.

Nové trendy: Kryptoměny a nelegální sponzorství

Sázkařské gangy jdou s dobou a aby po sobě co nejlépe zametly stopy, sázejí na moderní technologie. Velkým trendem jsou teď kryptoměny, které slouží jako hlavní platební prostředek. Pro nelegální sázkové kanceláře, především ty z Asie, představují ideální nástroj. Umožňují jim přesouvat obrovské finanční částky způsobem, který je téměř nemožné vysledovat. Vzniká tak dokonalý systém pro praní špinavých peněz. Jeho globální rozsah potvrzuje i Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), který ve své přelomové Globální zprávě o korupci ve sportu z roku 2021 odhadl, že na nelegálních sázkových trzích se ročně vsadí až 1,7 bilionu dolarů.

Nelegální sázkové a kryptoměnové firmy navíc pronikají i do sponzoringu fotbalových klubů. I v zemích s přísnými zákazy reklamy na hazard, jako je Španělsko, kluby tyto regulace obchází spoluprací s asijskými provozovateli. Tyto dohody jsou často skryté a webové stránky klubů je neuvádí, aby se vyhnuly pozornosti. Slouží k praní špinavých peněz a vytváření zdání legitimity pro tyto nelegální operátory.

Boj proti match fixingu

Boj proti match fixingu je globální problém, který vyžaduje spolupráci na mnoha úrovních. Důležitou roli hrají:

• Technologické společnosti: Například švýcarský Sportradar se specializuje na analýzu globálních sázkových trhů. Jeho monitorovací systémy nepřetržitě zpracovávají data z tisíců sportovních utkání. Okamžitě varují příslušné sportovní svazy a sázkové kanceláře, pokud najdou statistickou anomálii. Tou mohou být třeba náhlé změnu kurzu či neobvykle vysoké vklady na specifický výsledek.
• Sportovní asociace: Svazy musí nastavit tvrdá a srozumitelná pravidla pro sázení a postarat se, aby je znal každý hráč i funkcionář. Hlavní práci v boji proti podvodům odvádějí takzvaní integrity manažeři. Prošetřují každé podezření a následně mohou udělit přísné tresty, od pokut až po zákazy činnosti. Podrobný popis toho, jak match fixing funguje, poskytuje na svém webu i Fotbalová asociace ČR.
• Právní předpisy: Stále více zemí proto zpřísňuje své zákony a soudy začínají být nekompromisní. Případů, kdy manipulátoři skončili s podmínkou nebo rovnou ve vězení, přibývá.
• Spolupráce se sázkovými společnostmi: Legální sázkové kanceláře jsou přímými oběťmi match fixingu. Ztrácejí totiž důvěru sázkařů. Mnoho společností investuje do systémů, které vyhodnocují sázky a upozorňují na potenciální hrozby.
• Prevence: Je základem boje proti match fixingu. Sportovní svazy proto pravidelně školí hráče, rozhodčí i funkcionáře. Každý si musí uvědomit, jak obrovské riziko to představuje a co všechno může ztratit. Ze všeho nejvíce je přitom potřeba dávat pozor na mladé sportovce. Ti jsou totiž nejzranitelnější a nejčastěji se stanou obětí.

Závěr: Integrita sportu v ohrožení

Match fixing je dynamický a neustále se vyvíjející zločin. Manipulátoři se „zdokonalují“, vymýšlejí nové druhy manipulace a zlepšují svou taktiku. Je to „živý organismus“, který reaguje na své okolí. Z tohoto důvodu je potřeba neustále sledovat taktiku zločinců, abychom se mohli poučit a včas reagovat.

Integrita sportu je v ohrožení. Pokud by se na tento problém rezignovalo, sport by ztratil svou důvěryhodnost a fanoušci by netušili, co vlastně sledují. Naštěstí plné uvědomění si hrozby ze strany všech zainteresovaných – od sportovních asociací, přes sázkové kanceláře až po vlády – roste. Boj to asi bude nelehký a dlouhý, ale je nezbytný pro zachování fair play a vášně, která ke sportu neodmyslitelně patří.

Autor obsahu